Tip na výlet: Na náplavce u Kamenného mostu v Písku jsou obří pískové sochy
19. května 2024 (14:47)
foto: Město Písek
Za příznivých podmínek zůstanou sochy volně ke zhlédnutí až do letošního podzimu.
Lidé v Písku si mohou prohlédnout pískové sochy, které letos připomínají voroplavbu. Pět vysokých soch stojí opět na náplavce Otavy. Řeka je s plavením vorů od středověku spojená, voroplavba zde skončila na začátku 60. let minulého století.
"Sochy z písku v Písku jsou mnohaletá tradice, která je pro město významnou záležitostí. A to nejen pro místní obyvatele, ale také pro lidi ze všech koutů republiky. Pravidelně si je sem jezdí návštěvníci prohlížet, a věříme, že i letos to přitáhne spoustu turistů," uvedl písecký starosta Michal Čapek (ANO).
Plavba vorů ze střední Otavy do Prahy trvala zpravidla tři až čtyři dny. V sezoně od Velikonoc do zimy zvládli plavci až 25 plaveb. Pramen svázaných klád řídil a dohlížel na něj takzvaný vrátný, což byl nejzkušenější plavec a držitel patentu pro daný vodní tok. S ním pluli dva až tři stálí plavci a jeden příležitostný, který se po splutí obtížnějšího úseku Otavy vracel zpět ze Zvíkova na kole. Na vorech se také přepravovalo zboží, jako bylo stavební a palivové dřevo. Vory tvořily svázané kmeny stromů o délce několika metrů. Voroplavba v Česku skončila v 60. letech, kdy na Vltavě začaly vznikat přehrady.
"Písek je město na řece Otavě, o které se říkalo, že je zlatonosná. Jsme spojeni s řekou, po které v minulosti plulo hodně vorů," uvedl Čapek.
Sochaři na dílech z písku pracovali necelé čtyři týdny. Nejprve jemný štukový písek zhutnili do vysokých homolí a pak z něj tvořili jednotlivé motivy. Tradičně nepoužívají žádné lepidlo. Spojitost materiálu zajišťuje to, že je písek pečlivě zhutněný. Sochy mají každý rok jiné téma a na náplavce zůstávají většinou do listopadu.
foto: Město Písek
foto: Město Písek
foto: Město Písek
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka